Z Jizerky se po lesních účelových cestách dostaneme údolím Jizery do Kořenova. Po krátkém úseku klidné silnice III. třídy překřížíme silnici I/14 a dostaneme se na bývalou silnici, po které ještě v 60. letech minulého století jezdily autobusy do Harrachova. Ta nás dovede k mostu u křižovatky Mýto. Odtud po lesní cestě zvané Planýrka jedeme úbočím do Pasek nad Jizerou.
Odtud bychom v budoucnu měli pokračovat k pasecké papírně a dál podél Jizery až do Horní Sytové. Pro tento úsek je doposud zpracována pouze vyhledávací studie budoucí stezky. Údolí je však úzké a skalnaté, a tak pokud dnes zvolíme tuto trasu, budeme muset zhruba 6 km projet po silnici I/14 nebo úsek od nádraží Rokytnice nad Jizerou do Horní Sytové absolvovat vlakem. Vyhneme se tak sice stoupáním, ale zároveň i krásným výhledům z návrší kolem Vysokého nad Jizerou.
Jako provizorní trasování, abychom se vyhnuli silnici I. třídy, je dnes značena cesta z Pasek přes Vysoké nad Jizerou a Škodějov do Hájů nad Jizerou. Zde se opět dostáváme k řece. Ani zde se nevyhneme silnici a po takzvané Pojizerce pojedeme asi 2,5 km, než se dostaneme do Benešova u Semil. Zde krátce, ale strmě nastoupáme a následně sjedeme do centra Semil. Odtud pojedeme po cyklostezce do Bítouchova.
Pod Bítouchovem začíná kaňon Jizery, kterým prochází Riegrova stezka. Je úzká, i pro chůzi náročná, a jedno skalní žebro překonává tunelem. Vjezd cyklistům je zde zakázán! Železniční trať v protějším svahu prochází čtyřmi tunely. Budování stezky v tomto náročném terénu je sice zamýšleno, zatím však přírodní i administrativní překážky nedávají naději na brzkou realizaci. Trasa proto opět musí opustit řeku. Jedná se asi o nejnepříjemnější stoupání s převýšením přes 150 m. Pak nás naopak čeká dlouhý nepřerušovaný sjezd až k ústí Vošmendy do Kamenice a nenáročné pokračování až do Železného Brodu.
Úsek ze Železného Brodu do Líšného je dalším oříškem, protože se pohybujeme stále v údolí s příkrými svahy, do jejichž skal se zakousla na pravém břehu silnice, kde už žádné místo pro cyklisty nezbylo a na levém železnice, kde není situace o mnoho lepší. Zde existuje projekt, ale podmínky správce toku a železnic příliš prodražují stavební záměr. Proto i zde prozatím trasa opouští údolí stoupá do osady Vrát a poté sjíždí do Líšného.
Zde se dostáváme na již vybudovaný úsek stezky. I zde muselo dojít ke kompromisům a krátký úsek leží v úrovni, která bývá po deštích či při tání sněhu pod vodou. Navíc je cca 150 metrů dlouhý úsek vybudován v šířce zhruba 1,5 m, protože mezi korytem řeky a železniční tratí více místa nezbylo. S budováním se prozatím skončilo v Turnově. Široká niva Jizery poskytuje více místa a v budoucnu by mohla být upravena stezka po povodňových hrázích na levém břehu. Doposud byla trasa vedena spolu s cyklotrasou č. 14 do Přepeř. Odtud je již stabilizovaná trasa přes Mokrý a Ploukonice do Příšovic, Svijan a Loukova.
Z Loukova dnes trasa dočasně pokračuje přes Březinu a Kruhy a Podolí do Mnichova Hradiště. V budoucnu by ale měla od loukovského kostela pokračovat k Loukovci a Mohelnici a do Mnichova Hradiště by měla vstoupit přes hněvousický „ostrov“. Dále by v budoucnu měl být obnoven most u Kofoly.
Zatím se dá po toku pokračovat přes město a most na Ptýrovec, nebo po pravém břehu po silnicích III. třídy přes Klášter Hradiště nad Jizerou, Bakov nad Jizerou-Malou Bělou a Podhradí do Debře, respektive Hrdlořez.
Zde se k problematickým svahům přidává další fenomén, kterým jsou měkké cesty. Zvláště po deštích bývají blátivé. První úsek do Michalovic ještě není tak kritický, Větší potíže mohou nastat po průjezdu Mladou Boleslaví od Čejetiček přes Krnsko do Horek nad Jizerou. Tam se navíc má v letošním roce kopat kanalizační přivaděč. Úsek se dá projet silnicí po levém břehu do Zámostí. Po levém břehu dál pokračuje červená značka pro pěší do Podhrušova, kde se přibližujeme k trase Greenway Jizera.
Katalog - plná verze 55 MB