Citujeme z průvodce Pepise Koudelky:
Betlémské a Klokočské skály jsou rozsáhlá pískovcová oblast Maloskalska nacházející se na z dálky viditelné náhorní plošině.
Stáří pískovce lze zařadit geologicky do období třetihorního Turonu stejně jako pískovce okolních oblastí Maloskalska – Kalich, Zbirohy, Drábovna. Co se týká tvrdosti, jedná se o měkčí pískovec.
Nejhodnotnější výstupy se nacházejí v pásu okrajů a věží, který se táhne nad silnicí vedoucí z obce Záholice do obce Klokočí, kde se tyčí jako dominanta věž Radnice. Od roku xx v noci osvětlená.
V Betlémských skalách se nachází spíše nižší objekty, které skýtají možnosti stěnového lezení a lezení na tření.
V parných letních dnech je příjemné lezení v Klokočských údolíčkách. Hlavní údolíčko se táhne od věže Džbán směrem k Turnovu tzv. Zelený důl. Dříve tímto údolím vedla modrá turistická značka. Z tohoto hlavního údolíčka odbočuje celá řada menších údolíček, které si jsou dosti podobné, takže dejte pozor na obtížnější orientaci. Nejznámnějším údolíčkem vede žlutá turistická cesta k hojně navštěvované jeskyni Postojná (Amerika).
Několik krásných věží a masivů se nachází v okolí hradu Rotštejn. Zakázáno je lezení na vež Orlí hnízdo (Junák) jelikož byla prohlášena za součást hradu.
Do průvodce jsem zařadil i sousední oblast nacházející se poblíž vesnice Koberovy, která nebyla dosud popsána
v žádném horolezeckém průvodci. Jedná se o oblast lokálního významu, která vznikla tektonickým vrásněním na lužicko- srbském zlomu stejně jako Suché skály nebo Pantheon. Co do výšky však dosahuje maximálně 20 metrů. Podstatné je, že se jedná o tvrdý cenomanský pískovec, který podstatně dříve vysychá a oblast se tak může stát alternativou období, kdy jsou Klokočské skály ještě zavlhlé.
